Změna jména aneb co s volným časem

Po dlouhé odmlce mám zase co napsat. Tentokrát na téma velmi specifické - jak je to se změnou jména v Čechách při dlouhodobém pobytu v zahraničí. Většina nešťastníků s tímto problémem tohle asi řeší přes konzulát, ale vzhledem k tomu, že schůzku na konzulatu je potřeba domluvit 2 měsíce předem, úkon č. 3 trvá minimálně měsíc a na krok č. 5 mají lhůtu 4 měsíce (celkem tedy 5-8 měsíců) a úřední hodiny konzulátu jsou 10 – 16, aby si normální člověk stejně musel vzít dovolenou, jsem si řikala že to bude jednodušší řešit z Prahy.

Jak jsem dopadla?

Short story: 
jde to

Long story:

Proběhla svatba a my máme anglický oddací list. Hurá.

1.  První věc je ověření oddacího listu apostilou. To se pošle poštou někam na sever a za 2 týdny přijde oddací list s papírkem na zadní straně.
2. Oddací list se musí soudně přeložit – našla jsem si někde v Praze překladatele a poslala jim doklad k překladu. Royal mail ten dopis málem ztratil a doručení jim trvalo asi 3 týdny. Není nad to si otestovat nervový systém. Překladatel to pak poslal zpátky na českou adresu (například rodič). Nutno podotknout že certifikovaný soudní překladatel se rozhodl přeložit název mé pracovní pozice “carrier analyst” jako “kariérní poradce“, ale nebudeme lpět na detailech – má na to titul.
3. Krok číslo 3 je požádat o vydání českého oddacího listu. Normálně tento úkon může provést i rodič, ale ne v případě že žádáte o jméno bez –ová. Čili koupit letenku a dojít si na úřad osobně, ideálně s manželem, protože bude něco podepisovat (teda on tomu stejně nerozuměl, ale podepsat musel). Lhůta pro vydání českého oddacího listu je měsíc, takže se na žádost uvedla zase adresa někoho v Čechách, aby to měli kam poslat.
4. Mezitím si člověk koupí letenku a modlí se, že to stihnou vyřídit včas. Při druhé návštěvě si člověk požádá o nový pas, kdy musí přesvědčit paní u okýnka že mu ten starý fakt musí nechat jinak se nemá jak vrátit domů. Poté už si jenom zaskočí na checkpoint ověřit plnou moc, jak jsme se na pasovém předem domluvili (osobně při první návštěvě a pak i telefonicky). Problém je, že paní si neuvědomily že plnou moc mi na nové jméno nemůžou ověřit když nemám ještě žádný doklad a na staré už mi ho neověří, protože v systému už mám jméno nové. Tak voláme na pasové prej co s tím. Paní si s tím lámou hlavu a nakonec se domluvíme že jako výjimku přijmou plnou moc na staré jméno, ale pro ověření si musím zajít k notáři, protože ti to nemusí ověřovat v systému a tudíž nevadí, že jsem si změnila jméno. K tomu pak ještě přiložím ověřenou kopii oddacího listu a maminka bude muset zajít za paní Vomáčkovou, která o mém “případu” ví. Asi jsem první kdo to na městské části v Praze řešil...?
5. Teď už jenom čekám až do měsíce mi přijde mejl, že pas mám, maminka ho u paní Vomáčkové vyzvedne a poslední úskalí bude posílání poštou. Původně jsem plnánovala jak si to pojistím na nějakou nechutnou částku aby když to ztratí, tak si aspoň udělám hezký výlet, ale ono to nemá smysl, protože i kdyby to ztratili tak se musí prokázat že zásílka měla udanou hodnotu a člověk z toho dostane tak akorát těch 600 za vydání pasu. To za to ani nestojí. Takže si asi koupim ovci a obětuji nějakému božstvu. To musí vyjít.

Mimochodem k té česká mantře, že 3 měsíce po svatbě přestane platit pas: všude ve světě může člověk používat pas na staré jméno do vypršení platnosti pasu. I na matrice v Brně mi řekli že ty 3 měsíce má člověk brát s rezervou. Na letišti stejně přečtou jenom biometrické údaje z pasu a nevědí jaké jméno člověk má či nemá. Jediné co poznají bude pravděpodobně jestli je pas platný či nikoli a pokud to v čechách nikdo nezneplatní, tak je pas platný. To bude zase nějaká česká haluz, ale nemám v plánu být první kdo to bude na letištích testovat. Ostatně jsem musela svatosvatě slíbit že paním na pasovém někdy v létě ten starý pas přivezu.

Bod 3 jsem řešila přes vánoce, řekněme 22/12/2019. Když všechno dobře dopadne tak na začátku března budu mít pas v ruce – tedy celkem nějaké 2,5 měsíce, čímž byl nejkratší čas cesty přes konzulát zkrácen na polovinu... což potěší.

Teď už jen aby se to všechno stihlo do 14/03, kdy jsem si zaplatila termín zkoušky Life in the UK, protože hned jak dořeším jméno, tak budu řešit žádost o britské občanství.

Updates 2018 v2

Blíží se nám říjen 2018 a páté výročí mého příjezdu do Landnu.

Tento svátek slavím s předstihem sbíráním dokumentů pro žádost o trvalý pobyt. Je to zábava - mám celou složku bankovních výpisů, dopisů z finančáku, pracovních dokumentů a tak. Momentálně mám v plánu přiložit 42 dokumentů a nejsem si úplně jistá jestli je to málo nebo moc. Možná bych jim k tomu mohla přihodit kresbu Péti jak spokojeně žije v Londýně s trvalým pobytem, to by mělo klapnout.

Teď mám jenom dilema jestli si to nechat zkouknout nějakym odborníkem, jakože si myslim že to mám dobře a jenom za to vypláznu deset táců. Na druhou stranu se taky může stát, že to dobře nemám a žádost mi zamítnou, což by byla smůla, protože zrovna tenhle trvalej pobyt možná přestane s Brexitem být k dispozici a místo toho bude zbrusu nový nový trvalý pobyt pro nás evropské náplavy, se kterým to ale zatím nevypadá na jednoznačnou cestu k občanství. A to by nasralo, žejo :)

Kromě toho se pomalu připravuju na cestu do Ruska - zrovna jsem v 9. lekci ruštiny a moje výslovnost je příšerná, páč k tomu nemám CDčko. Nicméně s dostatečným časovým limitem přelouskám azbuku, tak si aspoň počtu názvy stanic.

A to je tak asi všechno přátelé. Práci mám pořád stejnou, bydlím pořád na stejném místě - já přítel, slimáci a myši (nedávno jsme ale 2 myšátka chytli do pastičky, takže možná už jenom my a slimáci).

Updates 2018

Byla jsem osočena, že sem nepíšu. Těžko se tomu bránit, když je to pravda. Asi to bude tím, že jak se člověk usadí, tak věci přestanou být blogu hodné.

Za poslední rok jsem nezměnila práci. Před 2 měsíci jsem se přestěhovala z Tootingu do nového domečku ve Stratfordu (domeček tedy nový není, takový klasický anglický řadový, který by snesl trochu osvěžit). Tentokrát bez spolubydlících. Věnuji se teď novým koníčkům jako zahradničení a vaření. Bydlí se nám tu zatím dobře. A taky mám teďka dojíždění jenom 25 minut. Připadám si jako v Praze :)

Všichni se mě pořád ptají na Brexit. Nějak mě to moc nerozhazuje. 

A) se zatim na ničem nedohodli 

B) budu v UK v říjnu 5 let a tím pádem mě dost pravděpodobně ani vyrazit nemůžou (nabízí se myšlenka, že pokud by Evropany žijící tady víc než 5 let chtěli přece jenom vyrazit, tak v takové zemi stejně nemá smysl zůstávát).

V lednu začala chodit na kurz akvarelu. Zatim mě to baví, i když mají trochu pomalejší tempo. Příště budu muset sehant něco pro pokročilejší – ne že by mi to tak šlo, ale ty nejnutnější základy jsem myslim zvládla z youtube.

Zatim jsme si dali...

Krajinku

 

 Jablko

 

Wreath workshop

Napadly Vánoce a tak jsme vyrazili na výrobu vánočního věnce (wreath se čte "rith" mimochodem).

Akce se konala v kostele a byl to zase jednou vydařený výlet. Na FB akci jsme se přihlásily dvě, tak jsem byla trochu nervózní abychom tam nebyly samy. Po příchodu na místo mě poslali do společenské místnosti kde jsem shledala, že s tím problém nebude, neb tam bylo asi 30 lidí věku 60+. Tak jsem si říkala že to bude sranda. Nabídli mi dobrou kávičku a jenom jsem čekala na až dorazí spolubydla a korzovala mezi důchodci. Po jejím příchodu se objevila vedoucí kurzu a odvedla nás na místo kde se kurz konal. Ukázalo se, že důchoci byli na kostelní párty a já jsem jim sprostě šlohla kafe.

Před kurzem nám bylo řečeno, že si máme přinést nějaké jídlo, že bude po kurzu občerstvení. Tak jsem si skočila pro mé oblíbené suši z Wasabi. Bohužel jsem to špatně pochopila a měli jsme donést něco k snědku pro všechny a ne pro sebe. To by za normálních okolností nevadilo, až na to, že vedoucí kurzu a všichni ostatní účastníci byli Japonci. Tak jsem se neodvážila svůj suši boxík vytáhnout.

Na závěr se mi pak zdařilo rozlít červené víno na koberec a odejít bez placení.

Ale věnec mám :)

Amsterdam, Haloween a tak

Amsterdam baby! Předminulý víkend.

Halloween, včera:

Velodrom Stratford, dneska (a hlavní hvězda Mark Cavendish):

Job hunting, vol 3

Rozhodla jsem se napsat tento příspěvek, protože hledání práce v Londýně je pro mě stále záhadou.

Zvyklá z Prahy odpovídat na inzeráty jsem do Londýna přijela poněkud nepřipravená na množství lidí, kteří se budou ucházet o stejnou pozici.

Je to již potřetí co jsem hledala práci.


Poprvé to vyšlo náhodou - zavolali oni mě, že mají prácičku a že to mam blízko, tak ušetřím za dopravu. Přeložte si to jako mizerný plat. Ale v té době jsem byla čerstvě v Londýně, docházely mi finance a byla to pro mě spása.


Podruhé jsem hledala jak zmiznout z recepce a moje odpovědi nevygenerovaly snad jediný telefonát. Nakonec jsem se přihlásila na interní výběrové řízení a začala jsem být Sales Admin. Práce byla relativně ok, ale plat stále mizerný. Po roce jsem si zažádala o přidání platu, což sice vyšlo, ale bylo to tak málo, že se nemuseli obtěžovat. V té době už jsem zase hledala.


Potřetí zavolali oni mě, že našli mé CV a že mají práci, která byla v podstatě to samý, ale lepší plat. Vzali mě hned - myslím, že hned po pohovoru mi volali, odpoledne poslali smlouvu a ještě ten den jsem dala výpověď.


Ta práce mě nebavila od začátku - strašná nuda. Ne že by bylo málo práce, naopak, ale práce je to zbytečně stresová a naprosto nezajímavá. Již od ledna jsem odpovídala na inzeráty, celkem snad kolem 500. A nic. Měla jsem jeden pohovor v agentuře, který nakonec vyšuměl, protože se jim ta firma přestala ozývat.


Počtvrté se ozvali oni mě. Byla to práce ve společnosti, kde jsem byla na pohovoru rok předtím a málem mě vzali. Tentokrát to vyšlo na trochu jinou pozici.

Tož mám za sebou první týden a zatim dobrý. Asi to bude chtít trochu oprášit francouzštinu, páč po mě chtějí překlad na telefonních konferencích. První jsem jakž takž dala, ale nebylo to úplně na pohodičku.

  

Shrnula bych to asi takhle: pokud nemáte nejlépe místní zkušenost v oboru, k úspěchu na trhu práce je podle mého třeba následující:

1. Angličtina (překvapivě)
2. Vymazlené CVčko se spoustou klíčových slov, vymazlený cover letter template
3. Vyvinout dostatečnou aktivitu na serverech práce, což vás posune výše ve vyhledávání pro recruitery
4. Štěstí
5. A jestli se vám podaří sehnat anglicky znějící jméno, taky dobrý :)

Notting Hill carnival vol 2

Trochu jsem si letos spravila dojem. Je to docela kruto akce. Kromě karnevalu je to jedna velká street party.

 

 

Jak mi jde psaní příspěvků

Na to že to píšu už tři roky a nikdo to moc nečte se myslim ještě docela snažim :)

Tímto příspěvkem mam splněn trend 2 příspěvků za měsíc a v srpnu můžu klidně spát.

Updates summer 2016

Hromadí se mi příspěvky na blog, které jsem nikdy nenapsala.
Co se v poslední době událo?

Tom Freaking Jones na nádvoří paláce Hampton Court, člověk nikdy neví, kolik toho ještě odkoncertuje, tak jsme neváhali. Po slejváku jako prase přes den odpoledne vysvitlo slunce, piknikovalo se v zámecké zahradě a za plotem se válely srnky...

Brexit. Co k tomu říct? Jsou to hovada, ale maj na to právo :)

Byli jsme na double date večeři s kolegyní a jejím přítelem v oyster baru. Hoši objednali 2 kola ústřic, 2 flašky vína a největší rybu kterou měli - vážila 2,5kg a podle slovníku se to jmenuje kambala. No...nechali jsme tam 300 librošů, což bolí, i když tě pozvou.

Kew Gardens - konečně jsem si odškrtnula místní botanickou zahradu. Pěkný to tam mají.

Už jsem zmiňovala, že tady mají jakousi úchylku na přáníčka prakticky ke všemu? U nás se to řeší jenom na narozky/svatbu/dítě, ale tady to je když máte novou práci, když jste nemocní, když odcházíte z práce a dokonce tu mají "díkes" card. Kolegyně se vrací do Japonska, tak jsem si taky jednu střihla. Bohužel jsem neměla po ruce barevný pastelky, tak vypadá trochu jako smrťák.

Skončíme zvesela letním Stratfordem:

Sakra, jsem to prošvihla

Views

Konečně se mi v pondělí tři týdny dopředu podařilo nezapomenout a booknout Sky garden. A tak jsme byli na výhledech ve Walkie Talkie baru. Skleničku jsme si nedali, páč nám na vstupu zabavili flašku vína, tak jsme jim tam za trest nic neutratili.

Taky jsme byli na tradičním anglickém afternoon tea. Za 40 librošů jsme se nacpali sendvičema a zákuskama a zapili to několika litry čaje. Drahý ale dobrý!

Doma se poslední dobou bavim akvarelem. Je to kapku oříšek, ale aspoň mi tohle hobby chvíli vydrží.

Tohle je teda podle youtube videa, páč takhle free teda ještě nejsem:

A taky jsem byla doma. Proof:

Boat ride

Sightseeing 2.0. Takhle se to má dělat. Naskočíte na Thames Clipper v North Greenwich a dojedete si na Oysterku až k London eye (cca £5). Žádný zbytečný sport a tyhle lodičky se necourají, jak kdyby byly na výletě.

Lanovka v North Greenwich (tu až někdy příště...or never)

 Millenium Bridge zespoda:

Péťa a Káťa v Londýně

Dámská jízda jako za starých časů :)

Kytičičky, hrad, palác a bezva počasí.

O víkendu jsme vyrazily do Brightonu, což byl super nápad až do momentu kdy nám na London Bridge řekli, že ten den tam nic nejede. Trochu škrt přes rozpočet vzhledem k tomu že nebyla žádná stávka.

Došlo tedy na plán B - improvizaci :)

Hampton Court:

Do zahrad se dá jít zadarmo (dost se mi ulevilo, protože za hrad musíte vysolit 20 librošů):

A jelikož to tam bez vstupného neni víc jak na 2 hoďky, krosly jsme to Bushy parkem na vlak do Windsoru:

Windsor:

A na závěr roztomilá chaloupka z St James's park, jako to dělají na Nově:

Cambridge

V sobotu jsme byli v Cambridge. Přeskočím klasické fotky univerzit, na to si pusťte Harry Pottera :)

Mě se líbila romantická zákoutí. Na konci výletu jsme pak zmokli jako slepice, ale stálo to za to.

California baby

Nahodila se mi příležitost se na týden podívat do San Francisca. Tak jsem řekla jo :)
Co k tomu dodat, bylo to pěkný.

 Racek says hi: