What's up folks?

Minulý týden jsem byla aktivní a každý večer měla jinou akci. Nevyšlo mi to jenom ve středu, kdy jsem se sice na tu přednášku vydala (v dešti a nachcípaná), ale bohužel mi po příchodu na místo (lépe řečeno, po příchodu a 20 minutách čekání ve frontě) bylo řečeno, že bohužel volné židle už nejsou a protože Health & Safety, tak to nejde ani na stojáka. Celý den byl pak korunován detektorem kouře doma, který se o půlnoci rozhodl, že mu  došly baterky. Bohužel je tento defekt doprovázen pronikavým pípnutím každých 40 sekund. Rozmontovat to nejde a rozbít jsme to nechtěli, jenžto to není naše, takže jsme si užili celičkou noc s pípajícím kreténem na stropě. 

Aby byl týden pěkně vyvážený, o víkendu jsem prozměnu nedělala vůbec nic. Ale už mám za sebou první homesick domácí gulášek :-)

Celý Londýn momentálně řeší žhavé téma a to třídenní stávku metra, která začíná cca za hodinu. I já se zítra vydám do práce oklikou a budu doufat, že vyberu tu lepší ze dvou alternativ. Bohužel tím padá i veškerá zábava, kterou jsem si na tento týden po večerech naplánovala, neb se většina akcí ruší (ale ono pohybovat se po Londýně bez metra přes víc než jednu zónu je skoro šílenství:). A pak že blbnou jenom Frantíci.

Stand-up comedy - vol 2

Původně jsem další návštěvu stand-up comedy nechtěla zmiňovat, ale tahle byla nezapomenutelná. Na programu bylo asi 8 účinkujících (+ hostitel, který uváděl každého vystupujícího). Jelikož to byl opět sraz online skupiny, tak mi i přes pozdní příchod bylo přiděleno místo poměrně vpředu. No vpředu...prostě první řada uprostřed, přímo pod mikrofonem. Ono se sice říká, že v první řadě je nebezpečí, že si vás vyhlídnou a budou se vás ptát, ale to je dle mého názoru zcela nevystihující, protože je to prakticky jistota (zejména hostitel si mě oblíbil). Nerada ze sebe dělám úplného blbečka, takže jsem se celý večer musela pekelně soustředit, protože se mě dost často na něco ptali, případně si ze mě dělali srandu, případně obojí. Z hospody jsem odcházela zcela psychicky i fyzicky vyčerpaná, ale jak se říká - zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je silný... ne kecám, byla to sranda :)

Ještě náladovky - slunečný Greenwich a mlžný South Quay:

Fabric hunting

Rozhodla jsem se, že se pustím do nového koníčka naplno a k tomu jsem potřebovala nakoupit materiál. Ideálně levně, jelikož ho pravděpodobně zmrvim :)

Eldorado majitelů šicích strojů se nachází na severu Londýna - Walthamstow market.

Nakoupila jsem si 8 metrů látek za směšných 13 liber. Co z toho asi bude?

Jazykové okénko

Je spousta věcí, které se mi na Britech líbí - například nejdou daleko pro zdrobnělinu a tak není výjimkou slyšet v sámošce/metru/kdekoli oslovení jako luv, darling, hun nebo beautiful. I když na tom není nic osobního, tak to přesto potěší.

Dodnes nechápu proč se Greenwich čte "grenič", Leicester "lestr", Southwark "sadk", Tottenham "totnm" a Edinburgh "edinborou", I should probably OED (OED = vyhledat v Oxford English Dictionary - toto sloveso s gustem používá můj šéf).

Instant messaging v práci mě naučil některé nové zkratky:
ta = tak zatim
ty = thank you
np, no probs, no prob = no problem (jak vzniknul ten tvar s množným číslem nemám nejmenší tušení)
teehee = haha, moc vtipný
brolly = umbrella (častěji používané než umbrella)
rgds = Regards (může se zkrátit i v relativně formálních emailech)
defo = definitely

Už jsem i slyšela, že někdo místo "see you later" říká "see you later, alligator", na což existuje jediná odpověď, a to "in a while, crocodile".

Moje oblíbené slovo je laters, čteno "ley'rs".

Nejobávanější věta je: Hi, how are you? Slyšim jí 30x denně a způsobů, jak na ni odpovědět skutečně mnoho není...

Jelikož pracujeme na recepci, která nesmí být prázdná, tak se musíme střídat, když si jdeme uvařit i třeba kafe. A není nic kouzelnějšího, než když moje kolegyně, rozená Londýňanka, používá místo klasického "I need to use the bathroom" větu "I need a massive piss". Charming :-)

Kultura 2

Sobotní kreslící sraz:

Nedělní procházka po městě:

Výstava Landscape photographer of the year:

Vítězný obrázek:

Můj vítěz:

Ice sculpting festival na Canary Wharf:

Kultura

Koupila jsem si lítačku pro zóny 1-3. A jelikož je o 50 liber dražší než 2 -3, musím zintenzivnit svůj společenský život, aby se mi to vyplatilo ;-)

V neděli jsem byla na stand-up comedy v Islingtonu. Překvapivě to bylo dost vtipný, takže si to myslim zopáknu.

Výtvor před obchodním centrem na Angel cestou domů:

 Dneska jsem byla na výstavě spojující medicínu a umění. Doteď si nejsem moc jistá co to mělo být, ale vedly se u toho celkem zajímavé diskuze, jelikož to byl sraz skupiny Chic Geek, a tak spousta lidí měla k tématu co říct. Ráno jsem se nějak nestihla namalovat a říkám si, jestli tam nebudu za blbce, kdyby náhodou byli víc "chic" než "geek", ale první pohled na skupinku po příchodu mě dost uklidnil.

Když jsem se vracela přes vlakové nádraží Euston, pobavilo mě hlášení "customers are reminded not to run whilst at the station". No, už se vidim, jak potřebuju stihnout vlak, kterej jede za 2 minuty, ale nechám si ho ujet, abych náhodou svým úprkem nepohoršila kolemjdoucí a nebyla jimi naprášena ostraze jako podezřelá osoba.

Jeden z problémů kterými se příležitostně zabývá mé svědomí je, že jsem se pořád nevykopala k žádnému sportu. Mé fyzické aktivity jsou momentálně omezeny na cestu do kopce každý den domů a přestupy v metru a o tom, že mám za rohem bazén vim už aspoň měsíc...

2-0-1-4

Nový rok v Camdenu:

Procházka po Forest Hill (mimochodem tu skutečně máme les, ale nějak se mi do něj zatím nechtělo, jenžto je na mě trochu ziminka :)

Horniman museum:

Horniman gardens s panorama:

Tea with milk v mé oblíbené kavárně:

Lamy v místní minizoo:

Originální vánoční výzdoba nad barem (těžko říct, jestli je to tak originální nebo tak strašný):

A dnešní zábavná historka s bankomatem, který po vložení karty začal bootovat a když zase naskočil, tak si nepamatoval, že si půjčil mojí kartu...

Mimochodem, letošní novoroční předsevzetí jsem zatím neporušila a to už je to skoro týden...myslim, že letos trhnu rekord!