Blíží se nám říjen 2018 a páté výročí mého příjezdu do Landnu.
Tento svátek slavím s předstihem sbíráním dokumentů pro žádost o trvalý pobyt. Je to zábava - mám celou složku bankovních výpisů, dopisů z finančáku, pracovních dokumentů a tak. Momentálně mám v plánu přiložit 42 dokumentů a nejsem si úplně jistá jestli je to málo nebo moc. Možná bych jim k tomu mohla přihodit kresbu Péti jak spokojeně žije v Londýně s trvalým pobytem, to by mělo klapnout.
Teď mám jenom dilema jestli si to nechat zkouknout nějakym odborníkem, jakože si myslim že to mám dobře a jenom za to vypláznu deset táců. Na druhou stranu se taky může stát, že to dobře nemám a žádost mi zamítnou, což by byla smůla, protože zrovna tenhle trvalej pobyt možná přestane s Brexitem být k dispozici a místo toho bude zbrusu nový nový trvalý pobyt pro nás evropské náplavy, se kterým to ale zatím nevypadá na jednoznačnou cestu k občanství. A to by nasralo, žejo :)
Kromě toho se pomalu připravuju na cestu do Ruska - zrovna jsem v 9. lekci ruštiny a moje výslovnost je příšerná, páč k tomu nemám CDčko. Nicméně s dostatečným časovým limitem přelouskám azbuku, tak si aspoň počtu názvy stanic.
A to je tak asi všechno přátelé. Práci mám pořád stejnou, bydlím pořád na stejném místě - já přítel, slimáci a myši (nedávno jsme ale 2 myšátka chytli do pastičky, takže možná už jenom my a slimáci).
čtvrtek 30. srpna 2018
neděle 11. února 2018
Updates 2018
Byla jsem osočena, že sem nepíšu. Těžko se tomu bránit, když je to pravda. Asi to bude tím, že jak se člověk usadí, tak věci přestanou být blogu hodné.
Za poslední rok jsem nezměnila práci. Před 2 měsíci jsem se přestěhovala
z Tootingu do nového domečku ve Stratfordu (domeček tedy nový není,
takový klasický anglický řadový, který by snesl trochu osvěžit).
Tentokrát bez spolubydlících. Věnuji se teď novým koníčkům
jako zahradničení a vaření. Bydlí se nám tu zatím dobře. A taky mám
teďka dojíždění jenom 25 minut. Připadám si jako v Praze :)
Všichni se mě pořád ptají na
Brexit. Nějak mě to moc nerozhazuje.
A) se zatim na ničem nedohodli
B)
budu v UK v říjnu 5 let a tím pádem mě dost pravděpodobně ani vyrazit
nemůžou (nabízí se myšlenka, že pokud by Evropany
žijící tady víc než 5 let chtěli přece jenom vyrazit, tak v takové zemi
stejně nemá smysl zůstávát).
V lednu začala chodit
na kurz akvarelu. Zatim mě to baví, i když mají trochu pomalejší tempo.
Příště budu muset sehant něco pro pokročilejší – ne že by mi to tak šlo,
ale ty nejnutnější základy jsem myslim zvládla
z youtube.
Zatim jsme si dali...
Krajinku
Jablko
neděle 4. prosince 2016
Wreath workshop
Napadly Vánoce a tak jsme vyrazili na výrobu vánočního věnce (wreath se čte "rith" mimochodem).
Akce se konala v kostele a byl to zase jednou vydařený výlet. Na FB akci jsme se přihlásily dvě, tak jsem byla trochu nervózní abychom tam nebyly samy. Po příchodu na místo mě poslali do společenské místnosti kde jsem shledala, že s tím problém nebude, neb tam bylo asi 30 lidí věku 60+. Tak jsem si říkala že to bude sranda. Nabídli mi dobrou kávičku a jenom jsem čekala na až dorazí spolubydla a korzovala mezi důchodci. Po jejím příchodu se objevila vedoucí kurzu a odvedla nás na místo kde se kurz konal. Ukázalo se, že důchoci byli na kostelní párty a já jsem jim sprostě šlohla kafe.
Před kurzem nám bylo řečeno, že si máme přinést nějaké jídlo, že bude po kurzu občerstvení. Tak jsem si skočila pro mé oblíbené suši z Wasabi. Bohužel jsem to špatně pochopila a měli jsme donést něco k snědku pro všechny a ne pro sebe. To by za normálních okolností nevadilo, až na to, že vedoucí kurzu a všichni ostatní účastníci byli Japonci. Tak jsem se neodvážila svůj suši boxík vytáhnout.
Na závěr se mi pak zdařilo rozlít červené víno na koberec a odejít bez placení.
Ale věnec mám :)
Akce se konala v kostele a byl to zase jednou vydařený výlet. Na FB akci jsme se přihlásily dvě, tak jsem byla trochu nervózní abychom tam nebyly samy. Po příchodu na místo mě poslali do společenské místnosti kde jsem shledala, že s tím problém nebude, neb tam bylo asi 30 lidí věku 60+. Tak jsem si říkala že to bude sranda. Nabídli mi dobrou kávičku a jenom jsem čekala na až dorazí spolubydla a korzovala mezi důchodci. Po jejím příchodu se objevila vedoucí kurzu a odvedla nás na místo kde se kurz konal. Ukázalo se, že důchoci byli na kostelní párty a já jsem jim sprostě šlohla kafe.
Před kurzem nám bylo řečeno, že si máme přinést nějaké jídlo, že bude po kurzu občerstvení. Tak jsem si skočila pro mé oblíbené suši z Wasabi. Bohužel jsem to špatně pochopila a měli jsme donést něco k snědku pro všechny a ne pro sebe. To by za normálních okolností nevadilo, až na to, že vedoucí kurzu a všichni ostatní účastníci byli Japonci. Tak jsem se neodvážila svůj suši boxík vytáhnout.
Na závěr se mi pak zdařilo rozlít červené víno na koberec a odejít bez placení.
Ale věnec mám :)
neděle 30. října 2016
Amsterdam, Haloween a tak
Amsterdam baby! Předminulý víkend.
Halloween, včera:
Velodrom Stratford, dneska (a hlavní hvězda Mark Cavendish):
Halloween, včera:
Velodrom Stratford, dneska (a hlavní hvězda Mark Cavendish):
Job hunting, vol 3
Rozhodla jsem se napsat tento příspěvek, protože hledání práce v Londýně je pro mě stále záhadou.
Zvyklá z Prahy odpovídat na inzeráty jsem do Londýna přijela poněkud nepřipravená na množství lidí, kteří se budou ucházet o stejnou pozici.
Je to již potřetí co jsem hledala práci.
Poprvé to vyšlo náhodou - zavolali oni mě, že mají prácičku a že to mam blízko, tak ušetřím za dopravu. Přeložte si to jako mizerný plat. Ale v té době jsem byla čerstvě v Londýně, docházely mi finance a byla to pro mě spása.
Podruhé jsem hledala jak zmiznout z recepce a moje odpovědi nevygenerovaly snad jediný telefonát. Nakonec jsem se přihlásila na interní výběrové řízení a začala jsem být Sales Admin. Práce byla relativně ok, ale plat stále mizerný. Po roce jsem si zažádala o přidání platu, což sice vyšlo, ale bylo to tak málo, že se nemuseli obtěžovat. V té době už jsem zase hledala.
Potřetí zavolali oni mě, že našli mé CV a že mají práci, která byla v podstatě to samý, ale lepší plat. Vzali mě hned - myslím, že hned po pohovoru mi volali, odpoledne poslali smlouvu a ještě ten den jsem dala výpověď.
Ta práce mě nebavila od začátku - strašná nuda. Ne že by bylo málo práce, naopak, ale práce je to zbytečně stresová a naprosto nezajímavá. Již od ledna jsem odpovídala na inzeráty, celkem snad kolem 500. A nic. Měla jsem jeden pohovor v agentuře, který nakonec vyšuměl, protože se jim ta firma přestala ozývat.
Počtvrté se ozvali oni mě. Byla to práce ve společnosti, kde jsem byla na pohovoru rok předtím a málem mě vzali. Tentokrát to vyšlo na trochu jinou pozici.
Tož mám za sebou první týden a zatim dobrý. Asi to bude chtít trochu oprášit francouzštinu, páč po mě chtějí překlad na telefonních konferencích. První jsem jakž takž dala, ale nebylo to úplně na pohodičku.
Shrnula bych to asi takhle: pokud nemáte nejlépe místní zkušenost v oboru, k úspěchu na trhu práce je podle mého třeba následující:
Je to již potřetí co jsem hledala práci.
Poprvé to vyšlo náhodou - zavolali oni mě, že mají prácičku a že to mam blízko, tak ušetřím za dopravu. Přeložte si to jako mizerný plat. Ale v té době jsem byla čerstvě v Londýně, docházely mi finance a byla to pro mě spása.
Podruhé jsem hledala jak zmiznout z recepce a moje odpovědi nevygenerovaly snad jediný telefonát. Nakonec jsem se přihlásila na interní výběrové řízení a začala jsem být Sales Admin. Práce byla relativně ok, ale plat stále mizerný. Po roce jsem si zažádala o přidání platu, což sice vyšlo, ale bylo to tak málo, že se nemuseli obtěžovat. V té době už jsem zase hledala.
Potřetí zavolali oni mě, že našli mé CV a že mají práci, která byla v podstatě to samý, ale lepší plat. Vzali mě hned - myslím, že hned po pohovoru mi volali, odpoledne poslali smlouvu a ještě ten den jsem dala výpověď.
Ta práce mě nebavila od začátku - strašná nuda. Ne že by bylo málo práce, naopak, ale práce je to zbytečně stresová a naprosto nezajímavá. Již od ledna jsem odpovídala na inzeráty, celkem snad kolem 500. A nic. Měla jsem jeden pohovor v agentuře, který nakonec vyšuměl, protože se jim ta firma přestala ozývat.
Počtvrté se ozvali oni mě. Byla to práce ve společnosti, kde jsem byla na pohovoru rok předtím a málem mě vzali. Tentokrát to vyšlo na trochu jinou pozici.
Tož mám za sebou první týden a zatim dobrý. Asi to bude chtít trochu oprášit francouzštinu, páč po mě chtějí překlad na telefonních konferencích. První jsem jakž takž dala, ale nebylo to úplně na pohodičku.
- Angličtina (překvapivě)
- Vymazlené CVčko se spoustou klíčových slov, vymazlený cover letter template
- Vyvinout dostatečnou aktivitu na serverech práce, což vás posune výše ve vyhledávání pro recruitery
- Štěstí
- A jestli se vám podaří sehnat anglicky znějící jméno, taky dobrý :)
pondělí 29. srpna 2016
Notting Hill carnival vol 2
Trochu jsem si letos spravila dojem. Je to docela kruto akce. Kromě karnevalu je to jedna velká street party.
úterý 16. srpna 2016
Jak mi jde psaní příspěvků
Na to že to píšu už tři roky a nikdo to moc nečte se myslim ještě docela snažim :)
Tímto příspěvkem mam splněn trend 2 příspěvků za měsíc a v srpnu můžu klidně spát.
Tímto příspěvkem mam splněn trend 2 příspěvků za měsíc a v srpnu můžu klidně spát.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
















